Doslova. Po akci na chatě generála Hlaďa jsem sice přijel domů s prázdnou peněženkou, ale zato s plnou hlavou zážitků. Mezi nejvýraznější se zařadil celodenní výlet na Radhošť. Nahoru jsme se vydali (tedy já, John, Medvěd, Zuzka, Tomáš, Major, Petr a Eva) po nějaké stezce, která sice je označena v mapě jako zelená, ale v mapě mého mozku je zařazena do kategorie Never more!! (od Poeova Havrana, česky Nikdy víc nebo Víckrát ne!!). Ne že by pro mě bylo nějak obtížné se dostat nahoru, jen úhel stoupání se v 90% cesty rovnal 30-60°. Když jde člověk do kopce v mlze, ve které nevidí na 20 kroků kolem sebe, přijde mu takový kopec nekonečný. Když jsme nahoře zjistili, že je tam mlha místy i hustější a výhlídka do údolí nulová, museli jsme se spokojit alespoň s pocitem, že jsme to zvládli a Radhošť zdolali. Až od Pusteven šlo vidět trochu na Trojanovice, takže aspoň malá satisfakce:-) Po cestě dolů jsme si vyzkoušeli alternativní turistiku, tedy pochod a orientaci v neznámém terénu. Prostě víkend plný skvělých zážitků (a také neomezené ironie života).
No, ale lidé na akci skvělí, atmosféra skvělá, chybou snad byl jen nedostatek rumu:-)
P.S. Asi jste si všimli, že jsem sem už dlouho nepsal. Ale chtěl jsem! Už po prázdninách jsem si napsal koncept článku, který na mě teď vybafl z obrazovky. Mělo se to jmenovat Mr. Cvak hlásí, ale to už je pasé. Musím doufat, že příště nezapomenu o čem chci psát dřív, než to dokončím:-)
No, ale lidé na akci skvělí, atmosféra skvělá, chybou snad byl jen nedostatek rumu:-)
P.S. Asi jste si všimli, že jsem sem už dlouho nepsal. Ale chtěl jsem! Už po prázdninách jsem si napsal koncept článku, který na mě teď vybafl z obrazovky. Mělo se to jmenovat Mr. Cvak hlásí, ale to už je pasé. Musím doufat, že příště nezapomenu o čem chci psát dřív, než to dokončím:-)
1 komentářů:
S tím P.S. to mám stejně ;)
Okomentovat