Před nějakou dobou jsem byl na výpravě s částí našeho roverského kmene (Žabky:-). Byla to výprava náročná, s prudkými stoupáními i klesáními, byla i dlouhá, i když jsem jí šel jen dvě třetiny. Člověk těžko mohl myslet na něco jiného, něž je rytmus střídání nohou, bolest v zádech, ramenou nebo tříslech, pravidelné dýchání. Přesto všechno tam v jedné chvíli bylo něco jiného. Pocit.
Cítil jsem najednou volnost, svobodu, i když částečně omezenou jedním směrem turistické značky. Věděl jsem co dělám a bylo jedno proč, jako když si po pěti letech znovu stoupnete na lyže a zjistíte, že jste sice ztratili bravuru jízdy, ale naučené základy vám nedovolí spadnout. Jako když z tříkolky přesednete na kolo s postraníma kolečkama a pořád víte, co se po vás chce. Byla to chvíle, kdy už mě nedohonily povinnosti školní a mohl jsem zapomenout, že je poslední víkend prázdnin.
Ten pocit odezněl, když jsem dohnal pána, co šel přede mnou, a moje mysl se vrátila do stejných zaběhnutých rytmů. Během příštích dní jsem si jej párkrát vybavil, ale nedokázal jsem ho popsat. Byl to skvělý Pocit.
Cítil jsem najednou volnost, svobodu, i když částečně omezenou jedním směrem turistické značky. Věděl jsem co dělám a bylo jedno proč, jako když si po pěti letech znovu stoupnete na lyže a zjistíte, že jste sice ztratili bravuru jízdy, ale naučené základy vám nedovolí spadnout. Jako když z tříkolky přesednete na kolo s postraníma kolečkama a pořád víte, co se po vás chce. Byla to chvíle, kdy už mě nedohonily povinnosti školní a mohl jsem zapomenout, že je poslední víkend prázdnin.
Ten pocit odezněl, když jsem dohnal pána, co šel přede mnou, a moje mysl se vrátila do stejných zaběhnutých rytmů. Během příštích dní jsem si jej párkrát vybavil, ale nedokázal jsem ho popsat. Byl to skvělý Pocit.
1 komentářů:
..no a právě proto se tyhle akcew dělají;)
BTW žabky + rover John:)
Okomentovat